Martin Švec Blog

Manifest Druhého města

Informace o výstavě modelového světa zmizelých a ohrožených budov socialistického modernismu:
Červenec 2023 - Jeseník Říjen a listopad 2023 - Bývalý OD Prior Brno

1. Znovuvyužívání a oživování namísto bourání
Tak jako žádný člověk nesmí být považován za zbytečného, i žádná architektura by neměla být zbytečná. K demolici lze přistoupit jen v případě nejvyšší nevyhnutelnosti, protože demolice je nenávratná ztráta kulturního, ekonomického i sociálního dědictví za vzniku enormního množství odpadu, emisí a jiné ekologické zátěže.

2. Mezi dnes zvláště ohrožené se řadí architektura tzv. socialistického modernismu
Otázka nalezení nového života je nejnaléhavější u budov pocházejících z období tzv. socialistického modernismu, které svým technicistním výtvarným pojetím atakují obecný vkus, bývají považované za necitlivé vůči tradičnímu městskému, případně krajinnému prostředí, a odpor velké části společnosti k nim mívá i ideologické motivace.

3. Když to nejde ve volném trhu, musí to jít jinak
Takto definovaná architektura při hledání nového využití také velmi často naráží na ekonomické bariéry. Není-li možné najít ekonomicky rentabilní využití těchto budov v podmínkách volného trhu, je nutné hledat možnosti vytvoření takových ekonomických podmínek, které umožní jejich využití ku prospěchu všem bez rozdílu.

Crony capitalism… Panama papers…
VŠECHNU MOC IMAGINACI

4. Úkolem architektury je řešení celospolečenských krizí
Je nutné hledat takové celospolečensky prospěšné využití, jehož hlavním smyslem bude napomáhání boji proti důsledkům a pokud možno i příčinám souběhu globálních i regionálních krizí s narůstající dynamikou (např. klimatická krize, energetická krize, inflační krize, válečná hrozba atd).

5. Prioritou je budování infrastruktury pro boj s dlouhodobým stresem
Každá taková krize produkuje škodlivý dlouhodobý stres s pozvolnou narůstající dynamikou a působící na všechny lidi s relativně malými rozdíly. Zbraní proti tomuto dlouhodobému stresu je péče. Stavby a urbanistické celky, jejichž hlavním smyslem existence je péče při zachování nejvyšší možné osobní svobody svých uživatelů*ek, se nazývají lázně.

6. Nejvíce definujícím požadavkem architektury lázní je péče o duševní zdraví
V případě lázní lze očekávat zaměření na řešení krize duševního zdraví, která disproporčně dopadá zejména na mladé lidi a projevuje se vzrůstem výskytu úzkostných poruch, poklesem zájmu o navazování mezilidských vztahů a v nejhorším případě i nárůstem sebevražednosti. Jedná se o problémy, u kterých je nutné příjemce*kyně péče udržet v účasti na běžném společenském životě a vyžadují i proměnu lázeňské péče co do dlouhodobosti, protože několikatýdenní lázeňský pobyt nestačí.

7. Redefinice lázeňské péče spočívá v zmizení hranice mezi příjemci*kyněmi a poskytovateli*lkami péče.
Každý vysílač je zároveň přijímačem a naopak, ať už je péče realizována v rámci vzájemné pomoci mezi blízkými osobami nebo se stává zdrojem obživy.

8. Krátkodobý stres je také terapeutickou metodou, ovšem jen v přísně kontrolovaných podmínkách
Dlouhodobý stres je nutné odlišit od krátkodobého stresu, jehož dávkování pod kritickou hranicí je podstatou vzdělávání, seberozvoje, umění a sportu a stává se i terapeutickou metodou. Ovšem jen za předpokladu, že součin intenzity a četnosti krátkodobého stresu nepřekračuje kritickou hranici.

9. Péčující práce je založená na odtahování dvou mlýnských kamenů stresu
Smyslem péče je boj proti dlouhodobému stresu na dvou frontách: za prvé snižování jeho míry, které je člověk vystaven; a za druhé zvyšování odolnosti člověka i jeho sociálního okolí proti dlouhodobému stresu. Přičemž snižování stresové odolnosti je zpětnovazebným důsledkem působení stresu.

10. Definice péče jako naplňování lidských potřeb dle Masslowovy pyramidy
Naplnění potřeb vyšší úrovně není sice plně podmíněno naplněním služeb nižší úrovně, ale v takovém případě je pak naplnění vyšších potřeb značně ztíženo.

11. Prvním stupněm jsou základní tělesné lidské potřeby.
Z pohledu architektury a urbanismu jde zejména o zajištění vhodného klimatu pro život a s tím související řešení příčin klimatické změny. Proto do oblasti péče o fyziologické potřeby spadají zejména klimatická a energetická řešení nebo proměna socioekonomických vztahů směrem ke klimatické ohleduplnosti.

12. Druhým stupněm je potřeba jistoty a bezpečí.
Právě tento stupeň je působením dlouhodobého stresu a nerovného přístupu k péči zasažen suverénně nejvíce. Z našeho pohledu je péče o jistotu a bezpečí zajišťována všem bez rozdílu přístupnými službami odstraňujícími úzkost: zejm. terapeutické a komunitní prostory, lékařské ordinace a balneoprovozy, ale také vzdělávání a veřejná, resp. komunitní správa.

13.Třetím stupněm je potřeba blízkých sociálních vztahů,
zjednodušeně řečeno potřeba lásky. Sem spadají prostory sdílené s nejbližšími osobami utvářející rámec pro vzájemné citové vztahy. Nejčastěji jsou to prostory bydlení (zde nutné prostory i pro trvalé bydlení)

14. Čtvrtým stupněm je potřreba účasti na širších sociálních vztazích,
typicky v práci, v kulturním životě a ve spolurozhodování o veřejném životě. Cílem zapojení se do těchto vztahů je získání uznání. Proto sem spadají všechny prostory pro práci, vzdělávání, kulturu, sport a občanskou správu, včetně venkovních neformálních setkávacích míst.

15. Nejvyšším stupněm lidských potřeb je seberealizace,
kterou lze nejlépe reprezentovat uměním – ať už jeho vnímáním nebo tvorbou. Seberealizace skrze umožnění uměleckého uplatnění každého bez rozdílu je zde hlavní terapeutickou metodou i zdrojem obživy.

16. Princip fungování v reálném světě je následující:
Je využíván jinak obtížně využitelnou architekturu pro doplnění ve společnosti chybějící pečující infrastruktury. Jedná se o nadregionální a přeshraniční společenství (družstvo), které zajišťuje správu a rozšiřování lázní v podobě „druhého města“.

17. Efektivizace v důsledku zapojení do široké a provázané komunity
Jednotlivé lázeňské budovy sice nejsou fyzicky u sebe, jsou opraveny nebo obnoveny na svých původních místech, avšak zmíněné společenství „druhého města“ zapojuje budovy a jejich uživetele*ky do široké komunity s cílem maximálního zefektivnění alokace finančních a jiných hmotných prostředků a vytvoření systému právních záruk umožňující vykonávání péče a zabraňující privatizačnímu rozpadu.

18. Nejčastějším typem budov, u kterého je očekávatelné zapojení do struktury „druhého města“, jsou budovy buď převážně obytné anebo snadno přeměnitelné na bydlení.
Tyto budovy budou fungovat jako polyfunkční domy s převahou dlouhodobého bydlení a s lázeňskými službami s doplněním obchodních prostorů a společenského vyžití

19. Poté jsou zde budovy, které byly od začátku projektovány na výrobu a obchod a u kterých je přestavba na bydlení velmi nevhodná.
Tyto budovy se stanou místy redefinice obchodní a výrobní činnosti pro účely péče.

20. Do struktury lze zapojit i budovy velikosti větších rodinných domů poskytující nadstandardní (vilové) bydlení.
Právo na luxusní bydlení je však vyváženo poskytováním pečujících služeb sloužících všem bez rozdílu, obvykle spojené se začleněním většiny pozemku do veřejného prostoru s klimatickou funkcí.
 


Akce se koná se záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové a za finanční podpory statutárního města Brna.

 ©2006-2022 Martin Švec | Napište mi | Tento web nepoužívá cookies.