Martin Švec Blog

Mýtus č. 4 | výdobytek socialismu

Prý, že moderní domy s plochou střechou a velkými okny vypadají jako za socialismu. Tudíž jsou komunistické, protipřirozené, levičácké, hříšné... cokoliv chcete.

Panuje obecná představa, že takzvaný socialistický režim nekompromisně kontroloval úplně všechno. Včetně toho, co a jak se bude stavět. A v důsledku toho nám vnucoval „protipřirozené“ šedé domy ve tvaru krabic. Vždyť člověk přece ode dávna tíhne k životu ve starých dobrých útulných chaloupkách, že ano?

Pravdou je, že tehdejší režim reguloval ledacos. Třeba i to, co máme číst a co máme poslouchat. Nicméně, modernistický architektonický sloh se nám tu zavedl tak nějak sám a určitě by se tak stalo i v úplně jiném režimu. Lidstvo, tedy alespoň ta jeho šťastnější část žijící v dostatečně bohatých zemích, zažívala historicky šťastné chvilky. Světová ekonomika šlapala a plody národního bohatství hojně propadávaly i k prostému lidu. Zažívali jsme neobyčejný pokrok nejen v technice, ale i v kultuře, umění a v lidském myšlení. A přirozeně, v takových časech člověk věří v to, co se právě děje, a nemá potřebu se romanticky vracet do idealizované (!) minulosti. Anebo ano? Ale záhy pozná, že s takovým přístupem mu uletí kosmická loď. A to jsou právě ty časy, kdy estetické vnímání společnosti je v souladu s duchem doby. To jen teď, kdy máme pořád jakýs takýs pocit, že něco je špatně a co nevidět přijde nějaký celoplanetární průšvih, prahneme po estetice, která se bude proti duchu doby vymezovat. Nejprve jako puberťák proti upjatosti svých rodičů. A potom jako upjatý dědek proti zkažené mládeži.

Ale dost rádoby chytrých řečí. Pravý důvod, proč modernistická architektura ovládla 2. polovinu 20. století, je jistě velmi prozaický. Zprůmyslněné stavebnictví a osvobození architektury od závislosti na lidské práci především umožnilo stavění radikálně zlevnit. A to se přece hodilo jak kapitalistům (levně postavit, draze – ale přece jen levněji prodat), tak i komunistům (pětiletý plán výstavby splníme na 120%).

Moderní architektura - dříve rozumná podoba bydlení pro všechny. Nyní znak prestiže a luxusu. Prostí lidé, nechť se utopí v nevkusu.

Jenže... Industrializace ve stavebnictví pokročila ještě více a karta se obrátila. Přibylo polystyrenu, plastových oken a lehkých střešních tašek. Najednou se rádoby tradiční chaloupky staví levněji než dobře vypadající funkcionalistické domy. Mít moderní dům s plochou střechou a velkými okny je znakem prestiže. Z prosklených stěn tohoto domu se dá dobře ukazovat na ty dole, jak jsou s těmi svými obyčejnými domečky nekulturní a zpátečničtí. A ti „nekulturní a zpátečničtí“ prostí lidičkové zase jednou ukážou na tu krásnou moderní vilu a řeknou: Koukejte na toho papaláše! Má barák jak za komančů!

Narodil jsem se v posledních letech minulého režimu. Mám si říkat soudruh?
Ergo kladívko: Dějiny běží, režimy se mění. Mír a svobodu střídají války a diktatury. Lidé se stále rodí a domy se stále staví.

 ©2006-2015 Martin Švec | Napište mi | Administrace