Ing. arch. MARTIN ŠVEC

Podnikatelské centrum OP Prostějov

1. etapa rekonstrukce slavného, leč opuštěného průmyslového areálu Oděvních podniků v Prostějově. Dvě budovy nepřehlédnutelné z dálnice z Brna na Olomouc se mění v odrazový můstek pro mladé podnikatele, nejen v módě a oděvnictví

Účel budovyVýroba a podnikání
Datum uveřejnění2013-05-12
Doba provádění
Ročník5.
Vedoucí práceProf. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
Měřítko modelu

Autorská zpráva

Představení projektu

Tento projekt se pokouší najít vhodné budoucí směřování nedávno opuštěného výrobního areálu Oděvního podniku Prostějov. Cílem je vytvoření polyfunkční městské čtvrti s bydlením pro nejširší vrstvy obyvatel, pracovních příležitostí a vybavenosti pro kažodenní potřeby, nakupování a volný čas. Prostějov je i ve světě znám jako město módy. I přes zánik velkého oděvního podniku je snahou tohoto projektu tento význam městu vrátit. Ovšem cílem je poskytnou dostatečně univerzální prostory pro nejširší spektrum lidských činností, aby byla nová čtvrť funkční a živá i v případě, že se záměr vytvoření Středoevropského centra módy nezdaří. V 1. etapě se řeší konverze dvou šestipodlažních etážovek v západní části areálu na podnikatelské centrum. Cílem je poskytnout prostory pro začínající i zavedené malé a střední firmy. Součástí projektu jsou také prostory pro lehkou textilní výrobu, která má v Prostějově dlouhou tradici a dodnes žije díky velkému množství soukromých krejčích a švadlen ve městě. Rekonverzí vznikne nové městské centrum, které se doplňuje se stávajícím, historickým centrem. Vyznačuje se velmi velkou hustotou obyvatelstva a na poměrně malé ploše nabízí pestrou skladbu městských prostředí – rušná náměstí okolo komerčních objektů a klidné bydlení v zeleni po funkcionalistickém vzoru.

Hlavními principy podnikatelského centra jsou: různorodost, univerzálnost. Účel podnikání není předem určen. Budovy musí reagovat na proměny společnosti a trhu v čase. Každé podlaží obsahuje co nejvíce nepřerušené plochy kanceláří nebo výobních prostorů. Cílem je přinést do podnikatelského centra nejširší a veřejnost a s ní i život, umožnit neformální setkávání podnikatelů s veřejností, ať už v kavárně nebo třeba ve fitcentru. Proto nedílnou součástí podnikatelského centra jsou veřejné komerční prostory využitelné všemi. Sami podnikatelé a jejich zaměstnanci mohou v soukromí relaxovat na střešních zahradách s výhledem na město.

Podnikatelské centrum sestává ze dvou budov. Severní budova C1 je nazývána podnikatelský inkubátor. Poskytuje prostory s podporovaným nájmem pro začínající podnikatele, přičemž doba pobytu firmy v podnikatelském inkubátoru je omezena. Tato budova nabízí tři podlaží administrativních prostorů, přízemí a druhé podlaží jsou komerční, přístupné nejširší veřejnosti. V posledním podlaží je výstavní prostor a konferenční sál uprostřed střešní zahrady. Druhá, jižní budova C2 je nazvaná jako Dům módy. Obsahuje již komerčně pronajímané administrativní prostory a především výrobní prostory pro lehkou oděvní výrobu. Jsou zde preferováni nájemci podnikající v oděvnictví a módě. Shrnutí trvale udržitelného rozvoje Nízkoenergetický koncept budovy s důrazem na co největší snížení tepelných ztrát a na co nejvíce efektivní a ekologicky šetrné využívání energie na provoz budovy. Obalové konstrukce s rezervou splňují požadavky na prostup tepla požadované pro nízkoenergetické budovy. Fasády s velkým podílem prosklení zajišťují tepelné zisky, které jsou regulovatelné nastavitelnými stínícími prvky. Důraz na použití přírodních nebo recyklovaných materiálů při přestavbě – konstrukce obvodového pláště ze dřeva, tepelná izolace z lisovaného konopí nebo dřevovlákna, dřevěné rámy oken, dostavby a vestavby řešené jako dřevostavby. Maximální využití objemu původních staveb, téměř žádné demolice, jen minimální nutné dostavby. Samotné využití původních staveb znamená výraznou úsporu zabudované energie a surovin oproti demolici a novostavbě. Hospodaření s dešťovou vodou, vsakování vysokým podílem zelených ploch, retenční schopnost zelených střech, jímání dešťové vody do otevřené nádrže s estetickou a rekreační funkcí, využívání dešťové vody ke splachování a pro technologické účely (praní, mytí vozidel) Použití zelených střech s efektem regulace vnitřního prostředí (zejména proti letnímu přehřívání) a s efektem úpravy mikroklimatu na střešní zahradě (zejména regulace vzdušné vlhkosti). Částečná schopnost retence dešťové vody. Vytváření kompaktní městské čtvrti s vysokou koncentrací obyvatel. Smíšené funkce umožňují omezit nároky na dopravu mezi bydlením, prací a rekreací. Předpokládá se, že významný podíl lidí, který bude v areálu bydlet, bude také v areálu pracovat. Lze také navrhnout méně parkovacích ploch ve prospěch zeleně a veřejných prostorů. Různorodost městských funkcí a různorodá skladba obyvatel vytvoří živý městský prostor, segregace obyvatelstva je vyloučena. Koncept financování bydlení umožňuje získat samostatné bydlení bez zadlužení nejširším vrstvám obyvatel, zejména mladým rodinám a jednotlivcům, se středními a nižšími středními příjmy.

Investiční záměr

Vybudování podnikatelského centra doplněného o komerční prostory ve dvou šestipodlažních etážovkách v západní části areálu (budovy C1 a C2). Záměr realizuje soukromý investor. Odprodejem budov soukromému investorovi získá majitel areálu (nejlépe město) prostředky na vybudování veřejných prostranství a společných částí dalších budov. Investice je podpořena Evropskými dotacemi určenými na rozvoj a podporu podnikání.

Podnikatelské centrum se skládá převážně z pronajímatelných administrativních prostorů se subvencovaným nájmem určeným začínajícím malým a středním firmám, obor podnikání není předem určen. Ovšem počítá se s převahou firem zaměřených na kreativní módní průmysl (návrhářství, malosériová výroba), a to díky přítomnosti oděvních škol v Prostějově a prostorům pro lehkou textilní výrobu v budově C2. Prostory je však možné využít pro jakoukoliv administrativní činnost nebo lehkou výrobu. V parteru obou budov se nachází kavárny a restaurace (využitelné jako klub s hudební produkcí), a prezentační prostory pro firmy v podnikatelském centru. Podnikatelské centrum je doplněno o společnou vybavenost přístupnou i veřejnosti (výstavní prostory, fitness a wellness centrum, pronajímatelné učebny a výstavní a konferenční prostory.

Původní stav

Řešení všech budov v areálu je společné a vyznačuje se jednotným architektonickým konceptem. Konstrukčně se jedná o monolitický železobetonový skelet s moduly 6 a 7,5 m. Jsou použity kruhové sloupy a stropy s obousměrnými průvlaky. Vždy oba dva konce etážovek obsahují ztužující jádra s vloženým mezipatrem a vystupující schodišťovou věží. Obvodový plášť je tvořen přiznaným železobetonovým skeletem a železobetonovými obvodovými panely. Okna jsou dvojitá ocelová.

Technický stav nosné konstrukce je dobrý, nejsou nutné výraznější sanační zásahy. Budovy mají velmi vysoké tepelné ztráty (v původním provozu docházelo k velkému zahřívání interiérů díky činnosti strojů, většinu dní nebylo nutné topit). Proto veškeré stávající obalové konstrukce jsou pro nový účel nepoužitelné.

Situace širších vztahů

Areál se nachází ve východní části města oddělené od centra železnicí a ryxhlostní komunikací. Stojí na rozhraní, na severu se nachází obytná zóna s rodinnými a řídce i bytovými (panelovými) domy. Jižně od areálu se nachází průmyslová zóna, která v současné době prodělává výrazný rozvoj.

Areál je dobře dostupný automobilovou dopravou. Napojení na rychlostní silnici zprostředkující kontakt s Brnem, Olomoucí a Ostravou je velmi dobré. Nevýhodou je nemožnost vytvoření pohodlného napojení na centrum města, které by mohlo být živou pěší trasou s městským životem, tedy s nabídkou komerce a kulturního vyžití. Pro dosažení centra je nutné projít urbanisticky „mrtvými“ zónami za nádražím a pod estakádou rychlostní silnice. V okolí areálu se také nachází velké množství neudržované, de facto výplňové zeleně.

Urbanistické Řešení

Uspořádání areálu

Předpokládá se otevření celého areálu veřejnosti. Uvnitř areálu vzniknou živé městské prostory (ulice, náměstí, parkové ulice) s nabídkou komerčních a kulturních funkcí v parteru budov. V severozápadním rohu, kde se řešené území potkává s původní ulicí a s hlavním tahem do centra, vzniká náměstí s posezením a s možností konání kulturních akcí pod širým nebem. Západně od řešených budov je vedena ulice, jedná se převážně o obslužnou ulici pro automobilový provoz a zásobování a napojenou na otevřené parkoviště pro řešené budovy podnikatelského centra. Uvnitř areálu, mezi západním a středním blokem jsou navržena parková náměstí s předpokladem velké koncentrace lidí, navazují především na obchodní partery a kavárenské zahrádky. Severnímu „atriu“ mezi budovami C1 a B dominuje vodní plocha – retenční nádrž na dešťovou vodu, která je estetickým zklidňujícím prvkem a umožňuje i koupání. Jižní „atrium“ mezi budovami C2 a E slouží především pro přístup do středové dvoupodlažní budovy, která je využita jako kulturní a sportovní centrum.

Střední budova F je spojnicí mezi všemi budovami. Každé její patro je de facto krytou ulicí. Parter této budovy se předpokládá jako otevřený a plně průchodný.

Prostory kolem dalších budov, tedy D1, D2, A budou řešeny v dalších etapách, nejspíše se bude jednat o parkové ulice s přístupem do obytných domů.

Provoz

Snahou je vymístit automobilovou dopravu vně areálu, vnitřní prostory areálu jsou naopak řešeny jako pěší zóny. Pouze jižní atria jsou částečně využita jako parkoviště pro dopravní obsluhu. Pro podnikatelské centrum slouží parkoviště v západní části areálu. Preferována jsou parkoviště na terénu oproti krytému parkování, a to z důvodu úspory investičních a provozních nákladů. Přesto zůstává alespoň 50 % celkové plochy pro zeleň a veřejné prostory. Automobilová doprava probíhá po ulicích na straně budov, která je zásobovací, odvrácená od strany veřejného prostoru.

Cyklistická doprava je v Prostějově velmi rozšířená. Proto je tento areál zahrnut do sítě cyklotras (spojení obytné čtvrti s průmyslovou zónou a s centrem města). Většina ploch je navržena pro souběh pěší a cyklistické dopravy.

Architektonický záměr

Architektonickým konceptem jsou samotné původní budovy. Je zachován jejich modul a měřítko. Nutnost vytvoření nového obvodového pláště však vybízí k novému architektonickému výrazu. Inspirací jsou velké mezinárodně funkcionalistické stavby Le Corbusiera nebo Oscara Niemeyera. Čistý design je však obohacen o drobnější měřítko v parteru a u okenních otvorů s cílem zlidštit výraz staveb a vyhnout se chladnému, přísnému působení. Budovy dotváří civilní a příjemné veřejné prostory. Parter je ustoupený. Podloubí rozšiřuje chodník a vytváří místo chráněné proti slunci nebo dešti. Poslední podlaží je ve velké míře odstrojené, je zde viditelný původní nosný skelet s povrchem pohledového betonu. Většinu plochy posledních podlaží zabírá střešní zahrada. Souvislé okenní pásy jsou akcentovány kovovými žaluziemi, které kromě svého nesporného praktického významu činí budovu proměnlivou a nestereotypní.

Je zvoleno horizontální členění. Západní fasády jsou akcentovány rámováním s ozeleněnými lodžiemi, za kterými se nachází veřejné centrální schodiště – srdce budovy. Je zde patrná vyváženě asymetrická kompozice místo původní dokonalé symetrie. Jižní křídlo na rozdíl od severního je odlehčeno „vynechaným“ proskleným podlažím s terasou po obvodu, oproti severnímu křídlu má však pocitově o podlaží navíc.

Interiéry

Nejvýraznějším interiérovým prvkem budov podnikatelského centra je veřejná schodišťová hala, jejiíž dominantou je monumentální čtyřramenné schodiště s přístupem na rampu v mezipatře. Tento prostor zároveň díky celoprosklené stěně poskytuje výhled na město při chůzi po schodišti. Nezanedbatelnou roli v prostoru hraje zeleň, ať už na lodžiích nebo přímo v interiéru na podestě.

Vysoká světlá výška umožňuje vestavby mezipater. Hygienické zázemí a společné prostory kanceláří jsou soustředěny v jádrech, která mají polovinu výšku podlaží. Jedná se o vložené boxy z lehkých materiálů, které jsou v interiéru přiznané (cementotřískové desky, profilované sklo). Na „střeše“ vloženého boxu se nachází prostory pro jednání a odpočinek pracovníků.

Veškeré prvky železobetonového skeletu jsou omítnuty a bíle natřeny. Jinak jsou použity převážně dýhované obklady a keramická dlažba. Prosklené dveře a dveřní sestavy jsou hliníkové ve velmi tenkých rámech. Velký význam má v interiéru profilované sklo (copilit) jako průsvitné, nikoliv však průhledné oddělení i nesouvisejících provozů – a také jako vymezení klidových odhlučněných prostorů pro firemní jednání nebo odpočinek pracovníků.

Dispoziční řešení

Parter každé budovy je veřejné, z něj vybíhá schodišťová hala přístupná veřejnosti v celé výšce budovy. Na tuto schodišťovou halu navazují prostory kanceláří, dílen nebo veřejných prostorů. Parter je orientován na východní stranu do veřejného atria. Západní strana vně areálu je stranou zásobovací. Původní schodišťová jádra na okrajích budovy jsou uzavřená, slouží pouze pracovníkům.

Veřejné prostory

Parter obou dvou budov je navržen ve stejném principu. Skládá se z větší prosklené části, kde je navržena velká víceúčelová hala. Ta slouží jako recepce, vzorkovna, výstavní hala a její součástí je i reprezentativní schodišťová hala. Skrz tento vestibul je možné projít skrze budovu. V případě potřeby se mohou ve vestibulu konat i menší předváděcí akce. Otevřený průchod odděluje část s vestibulem od kavárny. Ta je vytvořena v půdoryse původního krytu civilní obrany. Prostory krytu v suterénu jsou využity jako taneční parket, WC pro návštěvníky a zázemí. V přízemí je pak otevřený prostor s barem ohraničený dvojitou prosklenou stěnou. Vnitřní stěna je čirá, vnější stěnu tvoří Copilit. Rozptýlené světlo a nemožnost vidět ven vytváří uvnitř komorní, až zasněnou atmosféru. Prostor mezi skly je vyplněn zelení. Parter oživují barevné podsvícené panely, které jsou nosišem reklamních informací. Každý panel má jednotnou barvu průsvitného pozadí – jako barvy duhy. Některé panely mohou být nahrazeny celoplošnou na výšku orientovanou fotografií.

Kromě parteru je plně přístupné veřejnosti i čtvrté podlaží budovy C2, kde kolem výstavního prostoru jsou navrženy pronajímatelné prezentační a výukové místnosti (např. jazyková škola, autoškola). Terasa po obvodu podlaží umožňuje setkávání nebo výuku ve venkovním prostředí za příznivého počasí.

Poslední podlaží severní budovy C1 se občas otevírá veřejnosti. Obsahuje konferenční sál včetně šaten a kuchyňky. Foyer sálu slouží jako výstavní nebo předváděcí prostor. Střešní zahrada obsahuje hřiště na plážový volejbal. Pro převlékání hrajících pracovníků mohou být využity šatny a sprchy pro konferenční sál.

Ve druhém podlaží budovy C1 je navrženo sportovní a wellness centrum a kantýna. Oba dva provozy jsou odděleny blokem šaten a hygienického zázemí. Kantýna připravuje studenou i teplou kuchyni (obědy) a sdílí kuchyni s kavárnou. Veškeré zázemí stravovacích provozů je umístěno v suterénu. Doprava zboží probíhá výtahy. Kantýna je určena pro cca 160 strávníků. Sportovní a wellness centrum je určeno pro 40 návštěvníků. Jeho recepce je přímo spojena s prostorem posilovny. Skrze ni jde projít do prostoru vodoléčby s dominantním vířivým bazénem. Schodiště z posilovny zpřístupňuje galerii na mezipatře s masážními kójemi po obvodu.

Administrativní prostory

Jsou řešeny jako variabilní open space. Nájemci si mohou vytvořit oddělené kanceláře pomocí mobilních poloprůsvitných skleněných nebo skříňových příček. Středová chodba vede kolem jádra s hygienickým zázemím a sdílenou vybaveností (kancelářské stroje, jednací místnosti). Ve ztužujících jádrech jsou ujmístěny serverovny a strojovny vzduchotechniky. V mezipatře ve ztužujícím jádře jsou vytvořeny galerie, které rozšiřují firemní prostory.

Bezprostředně na veřejnou schodišťovou halu vždy navazuje blok zasedacích místností, které mohou být variabilně propojeny. Ve druhém podlaží jsou zasedací místnosti nahrazeny kanceláří pro právní poradce a účetní sloužící podnikatelům.

Na schodišťvou halu navazuje také relaxační zóna. Má přístup na zelenou lodžii a je v ní velký podíl interiérové zeleně. Část relaxační zóny může být využita pro umístění malého sportovního zařízení (šipky, ping-pong, kuželky). Samozřejmou součástí je kuchyňka s možností přípravy nápojů. Relaxační zóna je akcentována galerií v mezipatře, kde je umístěna knihovna.

Poslední podlaží budovy C2 je rovněž administrativní. Předpokládají se zde plně komerčně pronajímané prostory pro 2 větší, zavedené firmy. Toto podlaží má přímý přístup na střešní zahradu, kde se mhou konat firemní večírky nebo setkání s klienty.

Výrobní prostory

Se nachází výhradně v budově C2. Je povolena jen lehká výroba nerušící povahy a s minimálním statickým a požárním zatížením. Tomuto nejlépe odpovídá lehká textilní výroba. Jde de facto o sdílené provozy pro kreativní návrhářské firmy (co se v podnikatelském inkubátoru navrhne, se zde také vyrobí a v konferenčím sále předvedou modelky a modelové). Uživateli výrobních provozů mohou být drobní krejčí či švadleny, které pak sdílí sklady a strojové vybavení – anebo přímo zaměstnanci kreativních firem. Po vzoru původní budovy je pro výrobu využita téměř celá plocha podlaží. Jen u přístupu po koncovém neveřejném schodišti jsou vybudovány šatny a hygienické zázemí. Nad nimi v mezipatře jsou kanceláře pro vedoucí výroby. Uprostřed výrobního prostoru jsou výtahy pro dopravu surovin, zboží a odpadu. Zásobování probíhá na západní straně v přízemí skrze zásobovací halu. Z ní lze zboží odvézt buď do skladu v suterénu nebo do druhého a třetího podlaží přímo do výroby. Část výrobního prostoru může být využita také jako sklad.

Stavebně-technické řešení

Základy

Jsou plně využity základové konstrukce původních budov.

Nosné konstrukce

Je maximálně využit původní železobetonový skelet s kulatými sloupy a stropy s průvlaky v obou směrech. Nosný skelet a základy jsou dimenzovány na vysoké zatížení, nejsou tedy nutné zesilovací a sanační zásahy. Místa prostupu nosné konstrukce skrze obálku budovy (nad podloubím a na terase) jsou vyříznuty na nahrazeny IZO nosníky, aby se zabránilo vzniku tepelných mostů.

Obvodový plášť

Jsou použity skříňové obvodové panely z desek OSB vyplněné konopnou tepelnou izolací. Vnější obvod panelů je obložen přetmelenými dřevocementovými deskami a opatřeny bílým fasádním nátěrem. Lodžie jsou vytvořeny konzolami dřevěné konstrukce obalenými dřevovláknitou tepelnou izolací.

Na obvodový plášť navazuje parapetní kanál ukrývající kabeláž, rozvody řízeného větrání a otopná tělesa.

Střechy

Jednoplášťové ploché střechy jsou provedeny zcela nově. Je přidána tepelná izolace z tvrzeného polystyrenu, na něj je přímo kladena fóliová hydroizolace a dlažba na podložkách. Zelené plochy na střechách jsou oproti okolí vyvýšené, ohraničené betonovými obrubami vyplněnými drenážní vrstvou a substrátem. Obvodovou střech a lodžií je tvořen prefabrikovanými květinovými truhlíky. Kvetoucí výsadba v sobě ukrývá lehké kovové zábradlí.

Výplně otvorů

Okna jsou dřevěná, trojitě zasklená, typu Euro. Jejich členění odpovídá modulu původních oken. Vstupní dveře a prosklení parteru jsou v hliníkových rámech, sklo částečně přesahuje přes rám a vytváří tak dojem jednolité skleněné plochy.

Vytápění a energetické hospodářství

Zdrojem tepla pro budovu je tepelné čerpadlo se zemním vrtem doplněné kaskádou plynových kondenzačních kotlů. Vytápění je teplovodní s otopnými tělesy ukrytými v parapetním kanále. Vnitřní prostory jsou větrány řízeně. Veřejné shromažďovací prostory mají nezávislé okruhy vzduchotechniky s vlastními strojovnami. Administrativní prostory jsou vybaveny rekuperačními jednotkami v každém patře. Čerstvý vzduch je přiváděn parapetními kanály kolem otopných těles. Chlazení v létě je realizováno jednoduše – stačí do otopných těles vpustit studenou vodu a nechat kolem nich proudit přiváděný vzduch. Otevírání oken je povoleno, budova má díky železobetonové nosné konstrukci velmi dobrou tepelnou akumulaci.

Technické zařízení budov

Rozvody kanalizace a vodovodu jsou soustředěny v hygienických jádrech. Je zde rozvod užitkové dešťové vody pro splachování a mytí.

 ©2006-2022 Martin Švec | Napište mi | Tento web nepoužívá cookies